Klinická logopedie v praxi: diagnostika a terapie poruch řeči, jazyka a polykání napříč věkovými skupinami

6. května 2025

Logopedie je samostatný vědní obor, který se zabývá diagnostikou, terapií a prevencí narušené komunikační schopnosti u dětí i dospělých. Tento obor je velmi komplexní a pokrývá širokou škálu problémů, které mohou ovlivnit schopnost komunikovat.

Co je to logopedie?

Logopedie se zaměřuje na narušenou komunikační schopnost, která může být způsobena různými příčinami. Mezi konkrétní projevy těchto problémů pak řadíme například problémy s porozuměním, s plynulostí projevu nebo s produkcí. „Po stránce produkce pak logopedie řeší jak motorickou realizaci projevu, během kterého se mohou vyskytnout obtíže s dýcháním, hlasem, artikulací, rezonancí projevu či s prozódii, tak jazykovou oblast, která nás odkazuje například ke slovní zásobě jedince nebo jeho schopnosti užívat gramatická pravidla českého jazyka,“ vysvětluje Veronika Havlíčková, logopedka ve zdravotnictví.

V dnešní době je logopedie podporována moderními technologiemi, které usnadňují diagnostiku i terapii. „Pokrok v logopedii je spojen s výzkumy a technologickými inovacemi, které přispívají k efektivní terapii,“ dodává odbornice.

Dělení logopedie

Logopedie se dnes v ČR vyskytuje hned v několika resortech. Kromě sociálního resortu a resortu školství, je to pak hlavně resort zdravotnictví. Zde působí logopedi ve zdravotnictví a kliničtí logopedi, kteří diagnostikují typ poruchy na základě Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). Klinická logopedie se zaměřuje nejen na děti, ale i na dospělé pacienty, například po cévních mozkových příhodách nebo úrazech.

Klinický logoped a jeho role při diagnostice a terapii

Klinický logoped je schopen diagnostikovat různé poruchy, včetně opožděného vývoje jazykových schopností, vývojové poruchy jazyka (dříve známé jako vývojová dysfázie), artikulačních poruch nebo poruch plynulosti řeči, jako je koktavost nebo breptavost. Opožděný vývoj jazykových schopností (nebo opožděný vývoj řeči) mohou odborníci diagnostikovat pod podmínkou, že je jazykový vývoj dítěte opožděn o více než šest měsíců.

„Pokud dítě ve věku dvou let neprodukuje žádná slova a rodiče mají strach, že jim jejich dítě nerozumí, je čas vyhledat pomoc klinického logopeda,“ varuje logopedka Ponseti Clinic. Logopedi totiž dokáží včasnou diagnostikou výrazně zlepšit prognózu dítěte. Čím dříve je opoždění diagnostikováno, tím dříve může být nastavena efektivní terapie.

Typy poruch, se kterými klinický logoped pracuje

Mezi nejběžnější poruchy, s nimiž klinický logoped pracuje v dětském věku, patří:

• Opožděný vývoj jazykových schopností: Vývoj jazyka dítěte se opožďuje minimálně o 6 měsíců.
• Vývojová porucha jazyka: Porucha, která se projevuje problémy při osvojování jazyka, porozumění, produkci nebo užití jazyka, jenž se typicky objevuje již v raném věku a značně limituje schopnost jedince komunikovat.
• Artikulační porucha: Problémy s výslovností hlásek, například neschopnost vyslovit „r“.
• Fonologická porucha: Děti jsou schopny hlásky izolovaně vyslovovat, problém je s jejich užíváním ve slovech.
• Poruchy plynulosti řeči – koktavost: Problémy s plynulým projevem, který může být přerušován zadrháváním.

Logopedie a její význam v dospělosti

Poruchy řeči a jazyka se nemusí týkat pouze dětí, ale mohou se vyskytnout i u dospělých. Klinický logoped hraje klíčovou roli u pacientů s narušenou komunikační schopností způsobenou cévními mozkovými příhodami, traumatickými poraněními mozku, nádory nebo jinými získanými neurogenně podmíněnými poruchami, jako je například demence. „U pacientů s demencí se logoped vzhledem k postupné progresy zaměřuje zejména na udržení komunikačních schopností na co nejvyšší úrovni po co nejdelší dobu,“ dodává Mgr. Havlíčková.

Mezi nejběžnější poruchy, s nimiž klinický logoped pracuje v dospělém věku, patří:

• Získané dysartrie: Motorická řečová porucha, která v různé míře zasahuje všechny motorické modality řeči jako jsou respirace, fonace, rezonance a artikulace.
• Afázie: Získaná porucha jazyka, která zasahuje produkci a porozumění pacienta, a to jak ve formě mluvené, tak psané.
• Dysfagie: Poruchy polykání.

Kdy vyhledat pomoc klinického logopeda?

Pokud máte podezření na jakoukoliv poruchu komunikace či polykání, ať už u dítěte nebo dospělého, je důležité neotálet a včas vyhledat odbornou pomoc. Klinický logoped může pomoci při diagnostice a terapii řady poruch.

„Klinický logoped je tady pro všechny věkové kategorie. Není žádné věkové omezení pro poskytování logopedické péče,“ uzavírá Mgr. Havlíčková.

Jsme Ponseti Clinic. Dáváme sílu se zvednout.